Kynžvartský zámek leží v údolí pod městečkem Lázně Kynžvart. Historie města sahá až do druhé poloviny 13. století. Tehdy založil král Přemysl Otakar II. na skalním ostrohu pomezní hrad Kunigeswart.

V dalších letech se zde vystřídala řada majitelů. Do třicetileté války to bylo deset šlechtických rodů. Poslední z nich, páni z Cedvic a na Libštejně, postavil v údolí pod hradem renesanční tvrz. Tvrz a panství získal v rámci pobělohorských konfiskací rod Metternichů, který je pak držel až do roku 1945.

Na místě zchátralé renesanční tvrze vyrostl v letech 1681 až 1691 barokní zámek. Za vlády Klementa Wenzela Lothara Johanna Nepomuka, druhého knížete von Metternich - Winnenburg, došlo k přestavbě zámku do dnešní podoby. Tuto přestavbu provedl v letech 1820 až 1839 známý italský architekt Pietro Nobile ve stylu vídeňského klasicismu.

Zámecké sbírky jsou velmi cenné. K nejcennějším malířským dílům patří čtyři pozdně gotické deskové oltářní obrazy s motivem legendy o nalezení sv. Kříže. Jejich autorem byl německý malíř Bernard Strigel. Na začátku 20. století byla na kynžvartský zámek převezena z Vídně sbírka mramorových bust a skulptur, např. ,,Amor a Psyché" od Antonia Canovy.

Při empírové přestavbě zámku vznikl také nový zámecký park. Vídeňský dvorní zahradník Riel při jeho zrodu zdůraznil dvě hlavní osy a tři dominantní průhledy od zámku. V parku je rozmístěno několik historicky zajímavých staveb. Jde o monumentální obelisk k poctě císařů Františka I. a Ferdinanda V., kterým kancléř Metternich sloužil. Pozoruhodná je také dřevěná lesní kaple gotizujících tvarů na vrchu nad zámkem.

Majitel / Uživatel:
ČR / Národní památkový ústav v Plzni.

Expozice:
Sbírka knih na kynžvartském zámku patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v Čechách. Obsahuje 50 tisíc svazků. Jednu z největších sbírek prvotisků tvoří 230 titulů ve 145 svazcích. Unikátem knihovny je rukopisný zlomek Pěti knih Mojžíšových, který pochází z přelomu 8. a 9. století. Součástí zámecké knihovny je teké kolekce skoro osmi tisíc grafických listů, vytvořených zejména technikou mědirytiny, ocelorytiny a litografie.

Hlavní oltář zámecké kaple je postaven ze zbytků mramorů římského chrámu sv. Petra za hradbami. Oltář nechal pro kancléře Metternicha zhotovit papež Řehoř XVI.

Kabinet kuriozit patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě. Jeho vznik je spojený s osobností posledního chebského kata Karla Hussa. jeho sbírky mincí, přírodnin a historických kuriozit tvoří základ zámeckého muzea. Muzejní katalogy a inventární seznamy se dochovaly do dnešní doby. Jsou v nich přesně popsány jednotlivé položky sbírek, a proto se staly základem obnovené autentické instalace.

Zajímavost:
Zámek v posledních letech celkově rekonstruovám mj. s pomocí fondu PHARE.
Zpřístupněna celá prohlídková trasa (25 místností).

Otevřeno:
Duben a říjen
- sobota, neděle a svátky 9.00 - 16.00

Květen, červen a září
- denně mimo pondělí 9.00 - 16.00

Červenec a srpen
- denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

Polední přestávka od 12.00 do 12.30, o prázdninách od 12.00 do 13.00.

Vstupné:
- dospělí 80,- Kč
- děti 40,- Kč
- děti do 5 let 5,- Kč

Služby:
- rezervace prohlídek (pouze písemně, faxem nebo e-mailem)
- prodej suvenýrů

Literatura
Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky
Čechy, Morava a Slezsko
Kateřina Sučková
Roman Abušinov

Hrady a zámky - Průvodce Českou republikou II.